osvětlený vchod do metra mě nijak nepřitahoval
ale nabízel možnost dostat se rychle někam jinam
chvíli jsem tam stál a bojoval s odporem k těm těsným tunelům
a pak jsem ji tam najednou zahlédl
rychle jsem ustoupil do stínu a díval jsem se
jak spěchá ke schodům
a pak se její hlava stupeň po stupni nořila níž a níž
až zmizela docela
a já jsem se styděl jako se stydí šmírák nakukující klíčovou dírkou
ale vyřešilo mi to otázku: metrem ne